Socha Svobody

Socha Svobody, anglicky Statue of Liberty (plným názvem Liberty Enlightening the World neboli „Svoboda přinášející světlo světu“) je socha stojící na Ostrově svobody u New Yorku v USA. Ačkoliv by katastrálně měla náležet do Hudson County, New Jersey, od roku 1664 je Ostrov svobody součástí New Yorku.

Popis

Socha je vysoká 46 metrů, spolu s 47metrovým podstavcem je tedy vrchol pochodně ve výšce 93 metrů nad zemí. Socha váží 205 tun, v obvodu má 10,6 metru, ústa mají šířku 91 centimetrů. Pravá paže, držící pochodeň, je dlouhá 12,8 metru; jen ukazováček je dlouhý 2,4 metru. U nohou Svobody leží rozťatá pouta tyranie. V levé ruce drží socha desky představující vyhlášení nezávislosti, je na nich nápis JULY IV MDCCLXXVI (4. července 1776, den vyhlášení Deklarace nezávislosti). I její koruna se sedmi paprsky je symbolem svobody, kterou má vyzařovat přes sedm moří do sedmi kontinentů.

Historie

Socha Svobody připomíná přátelství a pomoc, kterou Francie poskytla americkým osadníkům v jejich boji za nezávislost na Velké Británii započatém v roce 1776. Pouze Francie totiž poslala do Ameriky své vojáky. Francouzi chtěli také sochou Svobody vyjádřit sympatie nové republice vzniklé za Atlantským oceánem. Socha stojí na ostrůvku před New Yorkem od roku 1886. Bez podstavce měří po vrchol pochodně 46 m, s podstavcem ční do výšky 93 m. Dnes existuje její zmenšená kopie v Paříži jako připomínka jejího francouzského původu.

Nosnou konstrukci Sochy Svobody navrhnul a zkonstruoval známý Francouzský stavitel, mimo jiného, také pařížské Eiffelovi věžě - Gustave Eiffell. Nejprve sochař Frédéric Auguste Bartholdi navrhl malý hliněný model, který byl ve výšce dospělého člověka. Druhý model byl vysoký tři metry. Třetí model udělali tak, aby byl čtyřikrát menší než socha ve skutečnosti. Čtvrtý a poslední model začali vyrábět ve skutečné velikosti. Podle modelu byla pak odlita socha z mědi. Hlava byla dokončena až nakonec. Modelem pro ženskou tvář byla Bartholdimu Isabella Eugenie Boyerová, vdova po proslulém výrobci šicích strojů Isaaku Singerovi. Hotová socha byla 4. července 1886 v Paříži slavnostně předána americkému velvyslanci, poté byla rozložena na části, které se do New Yorku dopravily na francouzské lodi. V newyorském přístavu se poté dva roky sestavovala; měděné kusy byly obepnuty kovovými pásy, které bránily poškození. Sestavená socha pak byla umístěna na podstavec, který navrhl americký architekt Richard Morris Hunt.

Časem se socha stala symbolem Ameriky. Během století, které uběhlo od jejího darování, došlo však zároveň k jejímu značnému poškození; zrekonstruována byla díky veřejným sbírkám. Při oslavě stého výročí vztyčení sochy na Liberty Islandu – Ostrově svobody (původně se ostrůvek nazýval Bedloe’s Island) – přísahalo vrchnímu soudci Warrenu E. Burgerovi věrnost Spojeným státům 5 000 nových Američanů. Dalších 20 000 lidí se ve stejnou chvíli stalo americkými občany díky satelitnímu přenosu.

V roce 1984 byla Socha Svobody zapsána na Seznam světového kulturního dědiství UNESCO.

Srovnání

Pokud jde o sochy, není Socha Svobody ani zdaleka nejvyšší volně stojící postavou světa. Kupříkladu Matka Vlast volá! na Mamajově mohyle ve Volgogradu měří od paty k hlavě bez podstavce 52 m a po špičku meče 85 m. Největší na světě vůbec je Ušiku Daibucu, socha Buddhy Amitábhy v japonském Ušiku, která dosahuje 120 m (z toho podstavec 10 m).